LIMITOVANÁ EDICE POUZE JEDNOHO FOTOOBRAZU

Čtyři hodiny před východem slunce jsem začal stoupat do neznáma. Víděl jsem jenom tak daleko, kam mi dosvítila čelovka. Čím více jsem se blížil vrcholu a první světlo mi začalo ukazovat tu nádheru, uvědomoval jsem si, že dneska to bude speciální ráno. Postavil jsem stativ a začal se kochat tou nádherou. Chvílemi se mi chtělo brečet a chvílemi smát. Celou dobu mi běhal mráz po zádech a já si připadal jak v Jiříkově vidění.

Široké ohnisko mi nevzalo všechny tři vrcholy jak jsem chtěl. Vyvážil jsem proto stativ, otočil jsem foťák na výšku a výsledkem je tato panoramatická fotka.